Shrnutí
- Banka po vás nikdy nechce heslo ani PIN: Žádná skutečná finanční instituce vám nebude volat, abyste jí nadiktovali přístupové údaje nebo si instalovali programy do počítače.
- Falešný hovor může mít pravé číslo: Podvodníci dokážou napodobit jakékoliv telefonní číslo (tzv. spoofing). To, že na displeji vidíte název své banky nebo infolinku policie, ještě neznamená, že na druhé straně sedí skutečný bankéř.
- Odkazy v e-mailech nebo SMS zprávách jsou velké riziko: Zprávy o „nedoručeném balíčku“, „přeplatku na daních“ nebo „aktualizaci údajů“, které obsahují odkaz na web, jsou téměř vždy podvod.
- Na bazarech nesdílejte údaje z karty: Pokud prodáváte věc na internetu, kupujícímu stačí pro zaslání peněz jen číslo vašeho účtu. Nikdy mu neposílejte údaje z vaší platební karty ani se nepřihlašujte přes odkazy, které vám pošle do chatu.
- Když máte pochybnosti, sami zavěste a zavolejte zpět: Pokud vám někdo tvrdí, že je váš účet v ohrožení nebo že jste si vzali půjčku, o které nemáte tušení, hovor ukončete. Sami vytočte oficiální číslo své banky, které najdete na její webové stránce, a situaci si ověřte.
Pět nejčastějších pastí, na které můžete narazit
Podvodníci neútočí na zabezpečení bank, které je špičkové. Útočí na lidskou důvěřivost, strach nebo časový pres. Zde je pět scénářů, které dnes Policie ČR a banky řeší nejčastěji.
1. Falešný bankéř a „napadený účet“ (vishing)
Zavolá vám člověk, který se představí jako pracovník bezpečnostního oddělení vaší banky. Mluví naprosto profesionálně a vystraší vás tvrzením, že váš běžný účet byl právě napaden a někdo se z něj pokouší vybrat peníze. Aby vaše úspory zachránil, nutí vás převést je na „bezpečný rezervní účet“, případně je vybrat v hotovosti a vložit do bitcoinmatu. Často vám vzápětí zavolá další člověk, který se vydává za policistu, a historku potvrdí. Celé je to ale divadlo. Banka by vás nikdy nenutila posílat peníze na cizí účty ani je kamsi vkládat.
2. Podvodné zprávy a odkazy (phishing)
Do e-mailu nebo jako SMS vám dorazí zpráva, která vypadá, že přichází od pošty, kurýrní služby, finančního úřadu nebo třeba správy sociálního zabezpečení. Zpráva vás naléhavě vyzývá, abyste klikli na odkaz a vyzvedli si přeplatek nebo naopak doplatili drobnou částku za doručení balíčku. Odkaz vás zavede na web, který vypadá naprosto identicky jako stránka společnosti, která vám píše, nebo jako přihlašovací stránka do vašeho internetového bankovnictví nebo portálu občana. Jakmile tam zadáte své přihlašovací údaje nebo údaje k platební kartě, odevzdali jste svoje úspory e-šmejdům.
3. Deepfake videa a zneužití známých tváří
Viděli jste na internetu nebo sociálních sítích video, kde známý moderátor, úspěšný podnikatel nebo politik láká na „revoluční investici, která z vás udělá milionáře“? Zpozorněte. Podvodníci dnes pomocí umělé inteligence dokážou vytvořit neuvěřitelně realistická videa, kde lidem vloží do úst slova, která nikdy neřekli (tzv. deepfake). Cílem je jediné – zneužít důvěryhodnou tvář k tomu, abyste klikli na odkaz a vyplnili své kontaktní údaje.
4. Podvody přes WhatsApp a falešné zprávy od rodiny
Tento trik útočí přímo na emoce. Na WhatsAppu vám napíše neznámé číslo se zprávou typu: „Ahoj mami, mně se rozbil telefon a tohle je moje nové číslo.“ Podvodník s vámi chvíli komunikuje, hraje na city a pak z vás začne tahat peníze – například že nutně potřebuje zaplatit neodkladnou složenku a kvůli nefunkčnímu telefonu se nedostane do bankovnictví. Než v takové situaci pošlete jakékoliv peníze, vždy nejdříve zavolejte svému dítěti nebo blízkému na jeho původní, staré číslo a situaci si ověřte.
5. Bazarové podvody
Inzerujete na internetu staré kolo, kočárek nebo oblečení a během několika minut se vám ozve zájemce. Nechce smlouvat, rovnou souhlasí s cenou a navrhne, že pro věc pošle kurýra (např. DPD nebo Zásilkovnu). Vzápětí vám pošle odkaz, kde máte vyplnit údaje ze své platební karty, aby vám na ni prý mohly přijít peníze. Jenže platební karta slouží k tomu, aby se z ní peníze odčerpávaly, ne se na ni připisovaly. Skutečnému kupujícímu stačí pro poslání peněz pouze číslo vašeho účtu.
Jak poznat, že komunikujete s podvodníkem?
I když jsou scénáře pokaždé trochu jiné, varovné znaky zůstávají stejné:
- Časový nátlak: Podvodník potřebuje, abyste jednali hned. Tvrdí, že za pět minut bude pozdě, abyste neměli čas začít racionálně přemýšlet.
- Vyžadování citlivých údajů: Chtějí po vás kompletní číslo karty, její platnost, CVV kód ze zadní strany nebo heslo do bankovnictví.
- Instalace programů: Nutí vás stáhnout si do telefonu nebo počítače aplikaci (často AnyDesk nebo TeamViewer), která jim umožní vzdálenou správu vašeho zařízení.
Co dělat, když máte podezření, že jste naletěli?
Pokud jste klikli na podezřelý odkaz, někomu nadiktovali údaje nebo vidíte na účtu podezřelý pohyb, rozhodují minuty:
- Okamžitě zavolejte do své banky. Číslo najdete na zadní straně své platební karty nebo na oficiálním webu. Banka dokáže zablokovat vaše internetové bankovnictví, platební karty a v některých případech ještě stopnout odcházející platby.
- Nepokračujte v komunikaci s útočníkem. Nezadávejte žádné potvrzovací kódy, které vám přijdou na mobil.
- Podejte trestní oznámení na Policii ČR. Vezměte s sebou výpisy z účtu a screenshoty komunikace.
Bezpečí máte ve svých rukou
Internet a moderní technologie nám obrovsky usnadňují život – díky nim můžeme spravovat své finance z pohodlí domova, sledovat, jak funguje naše doplňkové penzijní spoření (DPS) nebo jak se vyvíjí investice v rámci dlouhodobého investičního produktu (DIP). Aby však vaše peníze zůstaly v bezpečí před neviditelnými zloději, je potřeba dodržovat základní pravidla digitální hygieny.
Chcete zjistit, jak jsou na tom vaše znalosti o bezpečnosti na internetu? Naše Online akademie vám v krátkých videích ukáže, jak včas prokouknout i ty nejrafinovanější triky kyberkriminálníků.
A pokud si chcete své reakce vyzkoušet nanečisto v reálných situacích, projděte si Kybertest, který připravila Česká bankovní asociace.
