Shrnutí
- Češi vykazují vysoké investiční sebevědomí (3 ze 4 lidí si věří), avšak testy finanční gramotnosti odhalují spíše základní povědomí s průměrným výsledkem pouhých 57 bodů ze 100.
- Navzdory doporučením odborníků odkládat na stáří alespoň 10 % čistého příjmu si velká část českých domácností spoří pouze zlomky této částky, nejčastěji v rozmezí 1 000 až 2 500 Kč.
- Zatímco základní pojmy jako inflace Češi chápou, stále chybují v konkrétních oblastech – například dvě třetiny z nich neznají daňové povinnosti u cenných papírů a mnozí chybně zaměňují historické výnosy za záruku výnosů budoucích.
Sebevědomí nám nechybí, znalosti občas ano
Při pohledu na data se ukazuje velmi zajímavý paradox. Češi si co se týče financí a investic poměrně dost věří. Dle průzkumu ČBA jsou 3 ze 4 lidí přesvědčeni, že mají o financích naprosto dostatečné informace.
Testy a specializované indexy ovšem odhalují, že naše sebedůvěra často převyšuje reálné znalosti. Index finanční gramotnosti České bankovní asociace aktuálně dosahuje hodnoty 57 bodů ze 100, což ukazuje spíše na základní povědomí než na hlubokou orientaci v problematice.
Tato propast mezi osobním pocitem a realitou může být při správě financí velmi nebezpečná.
Kde to vázne?
Češi mají tendenci se přeceňovat zejména v konkrétních a technických parametrech investování. Z průzkumů například vyplývá, že plné dvě třetiny Čechů vůbec neznají správnou sazbu zdanění příjmů z cenných papírů. Ignorování takových detailů pak vede k nečekaným poplatkům a snížení finálního výnosu.
Co s penězi na stáří?
Hlavním důvodem, proč by se lidé měli v investování aktivně vzdělávat, je dlouhodobé zajištění na důchod. Bohužel, i přes rostoucí povědomí si mnoho Čechů na stáří odkládá nebezpečně málo.
Odborníci i finanční akademie varují, že pro udržení stávající životní úrovně v důchodovém věku je potřeba si odkládat a zhodnocovat alespoň 10 % z čistého příjmu. Reálná praxe je však taková, že obrovská část domácností si měsíčně spoří pouze zlomky této částky, často jen v rozmezí 1 000 až 2 500 Kč.
Kdo investování rozumí a kdo jen hádá?
Na první pohled by se mohlo zdát, že světu investic dnes vládnou mladí lidé vyzbrojení chytrými aplikacemi. Skutečnost je ale trochu složitější. Při srovnání generací se ukazují zřetelné rozdíly:
- Mladí dospělí (18–34 let): Udělali za poslední roky vůbec největší pokrok a učí se rychle, v celkových znalostech ale stále patří mezi nejslabší skupiny.
- Lidé nad 50 let: Jsou na tom s finanční gramotností dlouhodobě nejlépe. Zejména ti s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním dokážou teoretické znalosti velmi dobře kombinovat s životními zkušenostmi.
Prostor pro zlepšení určitě je
U začátečníků v investování se často objevují zjednodušené pohledy na to, jak fungují peníze. Kde tedy Češi stále chybují?
- Neznají přesné daňové povinnosti spojené s prodejem cenných papírů.
- Podléhají časté iluzi, že historický výnos zaručuje ten budoucí.
- Mají problém plně porozumět vztahu mezi slibovaným výnosem a reálně podstupovaným rizikem.
Na druhou stranu se neustále zlepšují v těchto oblastech:
- Většina obyvatel již naprosto správně chápe pojem inflace a ví, jak peníze znehodnocuje.
- Stále více lidí si uvědomuje zásadní rozdíl mezi běžným spořením a investováním.
- Téměř polovina populace si již uvědomuje, že proti plošným poklesům na akciových trzích se nelze nijak pojistit.
Jednoduše řečeno: Chápeme základní makroekonomické principy, ale často narážíme na detaily a složitější mechanismy trhu.
